Zavření knihkupectví způsobilo, že nové publikace k ranému novověku možná zcela zapadnou. A vyšly důležité věci!

K zanedbávaným dějinám politického myšlení vydali novou knihu Kateřina Šolcová a Stanislav Sousedík v nakladatelství Pavel Mervart (Kapitoly z dějin politického myšlení v českých zemích 17. století, Hradec Králové, 2021). Autoři rozvíjejí odvážnou myšlenku, že katoličtí myslitelé Arriaga a Caramuel z Lobkowicz u nás připravovali sekulární přirozené právo tím, že připouštěli možnost tzv. filosofického hříchu. Tato nauka byla v roce 1690 prohlášena za bludnou. Kromě toho jejich práce sleduje i tvorbu protestantských teoretiků práva na odpor (Jesenský, Tschernembl) i politické úvahy Komenského. Nepochybně zásadní význam má vydání 3. dílu Archivu Matouše Konečného, o jehož předchozích dílech jsme informovali v blogu. Třetí svazek z pera Jiřího Justa a Markéty Růčkové, jenž vyšel v dubnu 2021, rozebírá fenomén bratrské šlechty (Archiv Matouše Konečného – svazek 3. Bratrská šlechta, Scriptorium 2021). Výsledky tohoto novějšího bádání o evangelických církevních řádech v době předbělohorské shrnuje Josef Hrdlička v posledním čísle ČČH 2020/4.

Dějin diplomacie se týká kniha Karla Staňka a Michala Wannera Císařský orel a Vábení orientu. Zámořská expanze habsburské monarchie 1715-1789 (Scriptorium 2021). Diplomacie se týká i edice Rostislava Smíška a Moniky Konrádové Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou. Diplomatická cesta Kryštofa Fragštejnu do Moskvy v letech 1657-1658, kterou vydala Jihočeská univerzita roku 2020. vše podstatné o této cestě publikovali autoři o této cestě ve studii v Opera historica 2015/2. Která je zdarma k přečtení zde.

dějinám šlechty se vyjadřuje nová historie rodu Černínů od Pavla Juříka (Czerninové. Nezahyneš ani ohněm, ani mečem, Universum 2021). Dějin šlechty se týká i kniha Petry Načeradské Po stopách Valdštejnů (2020), kterou vydal Národní památkový ústav v Praze. Podobné tematiky se týká sborník Metternichové a Kynžvartsko v době Albrechta z Valdštejna, který také vydal NPÚ v roce 2020. Šlechty se také týká kniha O hraběti Šporkovi, jeho Kuksu a Královédvorsku, který shrnuje články Ignáce Antonína Hrdiny, na toto téma. Vydalo Nakladatelství Pavel Mervart.

Naopak lidové kultury se týká první díl zásadní publikace Moniky Tauberové Lidové kroje. 1 díl. Čechy, kterou vydalo Národní muzeum v roce 2020. Dějin krajiny se týká sborník Krajina v rukou barokního člověka editovaný Evou Chodějovskou, s předmluvou od Jiřího Balského. I zde je člověkem hlavně šlechtic, pozornost je věnována hlavně hospodářskému působení při řízení dominií a estetickému utváření krajiny při tvorbě krajinářských parků. K dějinám krajiny stojí za připomenutí výrazná publikace Národního archivu z konce roku 2020 – edice ilustrovaných map, které vznikly v souvislosti s vydáním familiantských zákonů a translokačního ediktu pro Židy v letech 1726-27. Knihu Krajina a urbanismus editovala Šárka Steinová. Mapy přinášejí ovšem unikátní pohledy na celá města. K publikaci vznikl i přehledná webová aplikace !

Kultury doby osvícenství se týká kniha Václava Smyčky z Ústavu pro českou literaturu AVČR. Týká se představ osvícenské historiografie o počátcích našich dějin (Objevení dějin. Dějepisectví, fikce a historický čas na přelomu 18. a 19. století, Academia 2021). Téže epochy se týká i souhrnná publikace Michala Konečného a Ivo Cermana Tváře osvícenství, kterou vydává brněnské pracoviště OÚP NPÚ k letošní zámecké sezóně, již bohužel narušila pandemická opatření. Kniha zatím není na webu.

Jelikož do novověku řadíme naše dějiny až do roku 1918, můžeme zmínit i novinky k intelektuálním dějinám 19. století. Archiv hlavního města Prahy vydal koncem roku 2020 ambiciózní monografii Romana Pazderského o životě známého velikána Vácslava Vladivoje Tomka (Historik Wácslaw Wladiwoj Tomek a české dějepisectví 19. století, 2020). K intelektuálnímu životu této doby se vztahuje také nové vydání zkrácené verze Pamětí evangelického faráře Jana Karafiáta, autora Broučků. Vydalo je málo známé nakladatelství BooksPipes koncem roku 2020.

Ivo Cerman